|
|
Potřeby pacientů v dialyzačním programu a úloha sestry v této problematice
CHYTRÁČKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se věnuje potřebám pacientů v dialyzačním programu a úloze sestry v této problematice. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zmapovat potřeby pacientů v dialyzačním programu a zjistit úlohu sestry u pacientů v dialyzačním programu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně popsána anatomie ledvin, důvody vzniku ledvinného selhání a následně jsou popsány a vysvětleny jednotlivé eliminační metody, které jsou proloženy výživovými a pohybovými opatřeními. Ve stručnosti je zde popsána i transplantace. Dále byla věnována pozornost potřebám pacientů, ošetřovatelské péči a edukaci. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty podstupující dialýzu a sestry pracující v dialyzačním centru. Výzkumný vzorek tvořilo 13 pacientů a 9 sester. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno 5 výzkumných otázek: Jaké bio-psycho-socio-spirituální potřeby mají pacienti v dialyzačním programu? Jak ovlivňuje dialyzační léčba život pacientů? Jaká je informovanost pacientů před nástupem na dialyzační léčbu? Jaká je úloha sestry v uspokojování potřeb pacientů v dialyzačním programu? Jaká je úloha sestry v poskytování informací pacientům v dialyzačním programu? Z našeho výzkumného šetření jsme zjistili, že dialýza má všeobecně špatný vliv na kvalitu života většiny našich informantů. Nejhůře informanti snášejí pocit žízně, časovou náročnost, zhoršený spánek, změnu sociálních potřeb a celkovou únavu po dialýze. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry v dialyzačním centru v největší míře zastupují roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky a rádkyně, která zároveň poskytuje i psychickou podporu. Výsledky výzkumného šetření slouží jako informační materiál pro pacienty v predialyzačním programu a zároveň jako možná doporučení pro sestry pracující v dialyzačních centrech.
|
|
|
Role sestry a jejich vliv na péči o pacienty s totální endoprotézou kyčle
SLABÁKOVÁ, Květoslava
Totální endoprotéza kyčelního kloubu je jednou z nejrozšířenějších a nejúčinnějších operačních metod v ortopedii. Pacientům navrací zpět soběstačnost, život bez bolesti a výrazného pohybového omezení. Nezastupitelnou úlohu zde mají také role sestry, které pacientovi s návratem do jeho běžného života pomáhají. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčelního kloubu vnímají pojetí sesterských rolí a jejich vliv na poskytovanou ošetřovatelskou péči. Dále jsme zjišťovali, kterou ze sesterských rolí vnímá pacient před a po totální endoprotéze kyčle jako nejméně naplněnou. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčle vnímají pojetí sesterských rolí? Jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčle vnímají vliv sesterských rolí na poskytovanou ošetřovatelskou péči? Jaké sesterské role vnímá pacient jako nedostatečné v předoperační péči? Jaké sesterské role vnímá pacient jako nedostatečné v pooperační péči? Pacienti před a po TEP kyčle prostřednictvím každodenních činností sestry vnímají sestru v její roli pečovatelky a edukátorky, následně v roli sestry obhájkyně a nositelky změn. Díky těmto rolím vnímají péči jako kvalitní, holistickou a kontinuální. Přesto role edukátorky byla v předoperační péči pacienty označena jako nejméně naplněná. V souvislosti s těmito výsledky výzkumného šetření byl vytvořen manuál, Průvodce pro pacienty před a po TEP kyčle, jenž byl následně předán ke zkušebnímu použití. Průvodce byl pacienty ohodnocen velmi pozitivně i přes velké množství informací, které mnohé pacienty překvapilo. Získali jsme i data, která se stala dalšími podněty k doplnění informací v Průvodci.Vytvořený Průvodce nemůže bezesporu nahradit efektivní komunikaci pacienta se zdravotníkem, který by měl být stále tím nejvhodnějším "zdrojem" informací.
|
|
|
Role vojenských sester při poskytování ošetřovatelské péče u vojáků a civilistů v zahraničních misích
KRATOŠKOVÁ, Tereza
Byly stanoveny dva cíle: C1: Zjistit, jak ranění a nemocní civilisté vnímají účast žen ve vojenské ošetřovatelské péči v zahraničních misích K-FOR na území Kosova. C2: Zjistit, jak ranění a nemocní vojáci vnímají ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami {--} ženami během zahraničních misí K-FOR. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Vnímají ranění a nemocní civilní obyvatelé rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? 2. Respektují poskytovatelé péče potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova? 3. Vnímají ranění a nemocní vojáci rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? K dosažení cílů a výzkumných odpovědí byla využita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru. Na výzkumné šetření bylo vybráno celkem šest skupin raněných a nemocných, kteří byli ošetřováni vojenskou zdravotnickou službou na území Kosova a to : První skupina byli vojáci Armády České Republiky {--} 7 mužů, druhá skupina byly vojákyně {--} 5 žen. Do třetí skupiny patřili muži vojenského zdravotnického personálu {--} 7 mužů, čtvrtá skupina byla tvořena vojákyněmi zdravotnického personálu {--} 5 žen. Poslední dvě skupiny dotazovaného souboru bylo 5 mužů a 5 žen z místního obyvatelstva. Na základě analýzy odpovědí byly k výzkumným otázkám stanoveny hypotézy. H1: Ranění a nemocní civilní obyvatelé vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. H2: Poskytovatelé péče respektují potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova. Na závěr vyplynula hypotéza a to ze třetí výzkumné otázky a to H3: Ranění a nemocní vojáci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. Výsledky této práce je možné využít při vojenských přípravách pro jednotky vyjíždějící do zahraničních misí, ale i jako studijní materiál při přednáškách a prezentacích. Zodpoví se tím plno nevyřčených otázek a může přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče poskytované na zahraničních misích.
|
host ::
RSS.